Sleduj nás!
TOP
Image Alt

Kangelo Club

UKRAJINA – VÝSTUP NA HOVERLU

Hoverla je s 2061m.n.m jednou ze sedmi hor přesahující dvoutisícovou hranici. Říká se, že by na Hoverlu měl vystoupit podobně jako na Triglav každý Ukrajinec a zde je malinký zádrhel 🙂

Zatímco Triglav je poměrně náročný kopec a Slovinců je pouze 2 miliony, ukrajinská Hoverla je procházka bez náročných úseků a jen převýšení 780m z ní maximálně udělá celodenní výlet. Když se k tomu přidá skutečnost, že Ukrajinců je „jen“ 20x víc než Slovinců, tak je dost pravděpodobné, že na výstupové trase bude rušno.

Po cestě vedoucí z Vorohkta do Zavoyelya se dá pokračovat až na samotný konec pod hory, kde je náhle turistické centrum všeho dění. Od milionu suvenýrů až po placené parkoviště.

My jsme dorazili až po poledni a balíme si i věci na přespání v domnění, že bude v horách aspoň vetší klid. To však neplatí minimálně pro výstup na Hoverlu. Krátký 3km dlouhý výstup je frekventovaný i v odpoledních hodinách. Pod nohami se tak motají jak školní výlety, tak i třeba důchodci, kteří z toho mají celodenní výlet. Výstup má být i podle rozcestníku na 3 hodiny a proto věříme, že tam budeme za dvě. I motající lidé nás o to více motivují si pospíšit.

Vrchol je však skoro jako Václavák. Během chvíle jsem napočítal přes 80 lidí a dva stánkaře se suvenýry a teplým čajem a kávou.

Jsme nahoře tedy překvapivě brzy a tak místo sestupu jižním svahem do doliny a hledání místa na přespání volíme ještě výstup na další vrchol. Jižně od Hoverly se nachází Breskul (1911), přes který vede pěšina dál po hřebeni. Po vrcholové fotce i na druhém z kopců volíme sestup mimo stezku přímo na palouček, který vidíme uprostřed doliny pod sebou.

Chůze mimo stezky je v travnatých úsecích vzhledem k množství pádů na zadek apod. vcelku zábavná. To však končí ve chvíli, kdy přijdeme k pásu kleče, kterou se musíme nějak prokousat. Prostupujeme jí jako bludištěm a brouzdalištěm zároveň, tam kde je kleč řidší je totiž obvykle voda 🙂

 

Ta naštěstí nekouše a tak i s lehce mokrými botami jsme přesně tam, kde jsme chtěli být, na palouku uprostřed doliny situované na východ, na břehu šumícího potoka a navíc dostatkem dřeva pro komorní ohýnek.

 

Nakonec u šumícího potoka vydržíme i s lahví vodky asi do 11 večer. Ráno pak spokojeně vyhlížíme první paprsky, které se v červnu vyhoupnou a nasvítí dolinu přibližně v 5:30. Ty jen zkontrolujeme a dokud nás nevyžene silněji svítící slunce ze stanu, tak ještě relaxujeme.

 

To se stane okolo 8 hodiny a tak jen balíme stany, uklidíme ohniště a vyrazíme na 2km dlouhý sestup k autu. Zde se držíme stezky co to jde, avšak i tak se občas musíme prodírat klečí a skákat po kamenech přes potok. K autu tedy dojdeme lehce poškrábaní a mírně mokří, i když se nám u ohně v celku podařilo uschnout.

 

V tomto případě šlo téměř o 24 hodinový výstup, ale to asi nelze tak brát. Sám kopec je snadný a pro člověka s dobrou kondicí by se mělo jednat o půldenní výlet (4-5hodin).

Přidat komentář

Zaregistruj se!

Vytvoř si svůj cestovatelský profil, staň se členem klubu a přidej se na expedici. Členství je vždy zdarma.

[bws_google_captcha]