Cestopisy

Nejvyšší hora Německa vyjadřuje už samotným názvem, že není ledajaká hora. První část slova znamená v překladu „vlak“, protože se na vrcholek dá vyjet po železnici. My se ale rozhodli pro jinou variantu - vystoupat nahoru po svých! Tentokrát jsme výlet k našim

Přípravy na naši dlouhou asijskou cestu trvaly na jedné straně vlastně roky, na straně druhé jsme se ale vůbec nechystali 🙂 Myšlenky a návrhy zněly krásně od plánu vyrazit vlastním autem, přes krátkou úvahu o kolech či motorkách jsme se zase

Přílet do tureckého Vanu byl bez problémů a i zavazadla dorazila v pořádku. Nyní nás tak může čekat 6 týdnů putování, kdy nemáme nejmenší tušení kam až nás nohy zavedou. První cíle jsou ale jasné – bájný Ararat. A aby to

Den 3. 23.6.2019 Okolo 7 hodiny otvíráme oči i když jsou už naší noví ovcí přátelé dávno v práci. Balíme vše důležité na odhadovaný až 4 denní výstup, v nouzi bychom to vydrželi se zásobami i pět, a přebytečné věci necháváme

Den 6.26.6 Úkol dne je dostat se do Íránu, což může být brnkačka nebo byrokratická noční můra. Po vymotaní se z hotelu se stavujeme ještě pro pivo a na čaj u sympatického stánkaře, který s námi již večer prohodil několik vět

Den 8. 28.6 Budíček o půl šesté není nic příjemného, balíme věci, fotíme vycházející slunce a připravujeme se na 1400m převýšení ve značné nadmořské výšce. Obratem zjišťujeme, že v 6 hodin vyrazí snad celý tábor, odhadem 50 lidí, a s davem

Den 9. 29.6 Po snídani sejdeme od chaty do vesnice Polour, kde doplníme zásoby, vyměníme peníze a čekáme na autobus směr Amol a kaspické moře. Čekáme u silnice a klasicky se s námi dávají do řeči místní. Někdy je to na dvě

Den 11. 1.7 Ranní příjezd do Isfahánu je trošku násilnější budíček, než bychom si představovali a tak aniž by jo se vlastně probudili už stojíme s věcmi na nástupišti a tupé se rozhlížíme kam vlastně vyrazíme. Metro do centra je naštěstí za

Den 14. 4.7 Je to již podruhé, kdy přijíždíme do Teheránu brzy ráno nočním vlakem. Rozdíl je však v tom, že zatímco minule jsme měli celé íránské putování před sebou, nyní se již večer na letišti rozloučíme. Užijeme si tak aspoň

Den 17. 7.7 Při cestě nočním vlakem z Teheránu do Mashadu se budíme až těsně před městem, není také divu po nočním hledání volného místa na spaní a usínání kolem 2 hodiny. Vystupujeme však celkem vyspali a míříme hned na nalezený hostel

Poskládat partu do Chorvatska se jevilo dlouho jako jednoduchý úkol a už tři měsíce předem jsme byli plní, tedy nás bylo devět na dodávku. Krátce na to se ozvali další zájemci a tak jsme přibrali ještě jeden osobák. Výsledek – 14

Do Severního Velebitu jsme úspěšně dojeli a dokonce i počasí se na nás celkem umoudřilo. Trek k bivaku Rossijeva koliba je od chaty Zavižan, kde necháváme auto asi 7,5km dlouhý. Příjemně zvlněný terén prochází asi nejhezčím úsekem Severního Velebitu se

Probouzíme se opět do slunného dne, kdy se na nebi motá jen několik malých mráčků. Plán je jasný, vyrazit do Paklenice, pak do Zadaru a nakonec vystoupat na bivak Sugarska Dublina. Ráno tedy balíme a chystáme se k odjezdu… Co čert

Jsme sice jeden den ve skluzu avšak počasí na Dinaře, nejvyšším vrcholu Chorvatska, je tak špatné, že nemá smysl se tam hrnout (sněží tam). Držíme se tedy původního plánu v Paklenici a večerním výstupem na bivak, který vypadá jako obložený

Náš poslední den začíná ztěžka, jak to bývá, když se něco na bivak vynese, tak se to musí sníst či vypít, takže se to možná zlehka přehnalo, každopádně k autu je to z kopce, takže pohoda 🙂 U auta posnídáme a

Naše skotské putování začíná již lehce tradičně na pražském letišti, kde se před odletem setkáváme a balíme společné odbavené zavazadlo do takové podoby, aby prošlo svým 23kg limitem. To se nám daří na několikátý pokus, když pár drobností cpeme raději

Druhý den, po lehkém zklamání, že nám zlobivé auto nedovolilo vyrazit na 15km vzdálený bivak, vymýšlíme náhradní plán. Na vrchol Ben Macdui 1309m.n.m. to je 9km a vzhledem k faktu, že se jedná o druhý nejvyšší vrchol Velké Británie, máme jasno

Při přejezdu na ostrov Skye spíme kousek od Eilean Donan Castle na zapadlém parkovišti. Místo super, za celou noc projelo asi 5 aut. Bohužel tráva u parkoviště byla plná klíšťat, o čemž jsme samozřejmě večer nevěděli. Ráno jsme tak při snídani

Do posledního dne našeho skotského dobrodružství se probouzíme v kempu a s modrým nebem nad hlavou. Po snídani nás čeká přesun asi 10 minut na první zastávky u Loch Lomondu, největšího skotského jezera. Zde si dáváme dobrou kávičku na krásné

O prvním dubnovém víkend jsme vyrazili do rakouského Schladmingu a Zauchensee se rozloučit se zimní sezónou, která byla letos skutečně povedená. Klasický večerní výjezd z Prahy a našim cílem je parkoviště u potoka kousek od vesnice Aich, asi 15 minut před

Otevření jarní trekové a feratové sezóny 2019 v půlce dubna bylo dlouho naplánováno. Jen nikdo netušil, zda půjde o skutečné jarní podmínky nebo se ještě bude radovat doznívající zima. Nakonec z toho byl takový kompromis. Naše cíle byly Schafberg (1783m.n.m), ferata

Dva roky plánování konečně dopadly na úrodnou půdu. Jeden březnový týden, 6 lidí a dvoje sáně a lov polární záře na sněžnicích mohl začít… Cíl byl jasný, vypnout hlavu během našeho týdenního pobytu v NP Urho Kekkonen, nachodit pár desítek kilometrů

Druhý den za polárním kruhem začíná celkem optimisticky. Je polojasno a stopa, která nás včera zachránila pokračuje směrem, kterým chceme jít i my. Až na severní hranu NP tedy cca 3km máme stopu stále pod nohama, samozřejmě ji občas na pár

Čeká nás asi nejnáročnější den celého týdne, když to půjde dobře dojdeme až pod Sokosti, nejvyšší vrchol parku, do chaty Luirojarventupa. Půjde-li to špatně skočníme v Tuiskukurutupa a pod Sokosti dojdeme o den později. Ten den však nešlo nic podle plánu

Nyní nás čekají dva odpočinkové dny, za které plánujeme dojít jen do 7 km vzdálené chaty Luirojarven na břehu jezera západně pod Sokosti, kde by teoreticky mohla být k dispozici i sauna. Z Tuiskukurutupa ráno extra nespěcháme, stále jsme zničení z předchozího

Od chaty Tuiskukurutupa, ve které jsme přespávali již podruhé vyrážíme ve vlastních stopách podél řeky Tuiskujoki, které jsou však zase z části zafoukané, ale stále patrné. Zde narážíme pro změnu na mrznoucí mlhu, se kterou jsme ještě neměli tu čest, ale

Probouzíme se do krásného rána s nebem téměř bez mráčků. Ideální počasí na poslední náročnější pochod, kdy jeho většina vede nad hranicí lesa. Dočkáme se tedy konečně i výhledů 🙂 Od chaty Suomunruoktu míříme na sever, původně k chatě Rautulampi, o které

Čekal nás poslední celý den, navíc jsme nikam extra nespěchali. Jediným úkolem bylo vrátit sáně v půjčovně. Z chaty Ramakurun, kterou jsme po naší návštěvě samozřejmě vrátili do původního stavu a doštípali dříví do zásoby jsme vyrazili pro Gabču známou cestou

Na první květnové svátky roku 2018 jsme vyrazili do Rumunska zdolat pohoří Retezat s nejvyšším vrcholem Peleaga (2509 m.n.m). Plán byl jasný vyrazit natěžko a každý den se o kus posunout a v pohoří Retezatu udělat okruh. Bohužel jsem se lehce

Sníh na Retezatu na začátku května nás jen malinko zarazil, prostě ho bylo překvapivě moc 🙂   Na první den jsme zvolili otestovat cestu, kterou jsme měli skoro celou na dohled. Výstup na nejvyšší horu Peleaga (2509m.n.m) se totiž táhl ze sedla

Našim původním plánem bylo dojít od jezera Bucura až k jezeru Zanoaga, u kterého se nachází další tábořiště.   Realita však bylo nakonec malinko odlišná a to zejména, když jsme viděli zasněžené svahy vrcholu Judele, přes který vede ta nejpřímější cesta. Zároveň

Čeká nás poslední den na Retezatu a to by bylo, abychom si jej pořádně neužili. V plánu je stihnout východ slunce na vrcholu Bucura I (2433m.n.m.), což máme od stanu lehce přes hodinku. Bohužel se to daří jen jednomu z nás

V červenci 2016 jsme vyrazili zdolat nejvyšší vrchol Rumunska, Moldoveanu (2544m.n.m) a spolu s ním si užít několika denní přechod nejvyššího Rumunského pohoří Fagaraše.   Jde o jeden z těch krásnějších a civilizací nedotčených mnohadenních treků, avšak zbytek záleží na volbě termínu.

Pokračujeme tam, kde jsme skončili, u jezera Podragu. Po stále častěji skalnatém hřebeni to dnes nemáme daleko. Přes vrcholy Mircii a Arpasul Mare a dále úbočím hlavního hřebene až k jezeru Capra, u kterého stavíme stany. Jsme zde za necelé

Pokračování… Od začátku přechodu víme, že dnešní den bude tím nejzážitkovějším. Nejprve strmý výstup na nejskalnatější vrchol na Fagaraši – Negoiu (2535m.n.m) a pak přechod exponovaného hřebínku mezi Negoiu a Serbotou. Den zcela naplnil naše očekávání, snad až na prvotní stoupání, které

I když jsem již nejvyšší vrchol Alp měl za sebou, bylo jasné, že si pro rakouského velikána jednou dojdu. Okolnosti se sešli v červenci 2015 a tak jsme celkem narychlo (na 3 dny) vyrazili ve dvou a s plnou výbavou

Poprvé za sezónu jsem vyrazili na lyže v plné sestavě, tedy ve čtyřech. Byli jsme domluveni dostatečně dopředu, jen jsme netušili, kde zase skončíme. Počasí ještě ve středu stále vypadalo špatně, ale zariskovali jsme a potvrdili jsme si, že jedeme.   Vyplatilo

Výstup na Galdopiggen se vždy řadil mezi ty náročnější v Evropě. Bylo to i proto, že se jedná o ledovcovou túru u kopce okolo 2500m.n.m a příjezd také nebyl ideální. Dnes je situace o chlup jiná. Vybudování lyžařského střediska u chaty

Vyrazit v únoru 2016 na Sierra Nevadu na jihu Španělska mělo od začátku dost nejasný plán. Schůdnost treků byla totiž postavena na aktuálních sněhových a povětrnostních podmínkách. Náš cíl za ideálních podmínek byl jasný – Mulhacén 3482 m.n.m, nejvyšší vrchol

Vrchol Dealul Balanesti leží v centrální části Moldavska a s výškou 430m.n.m je nejvyšším bodem tohoto jinak vcelku rovinatého státu. i takto vypadal příjezd pod kopec Naše cesta prvně míří do vesnice Cabaiesti a zní co nejvíc údolím na západ, co to

Hoverla je s 2061m.n.m jednou ze sedmi hor přesahující dvoutisícovou hranici. Říká se, že by na Hoverlu měl vystoupit podobně jako na Triglav každý Ukrajinec a zde je malinký zádrhel 🙂 Zatímco Triglav je poměrně náročný kopec a Slovinců je pouze

Výstup na Hvannadalshnjúkur (2110m.n.m) byl nedílnou součástí naší cesty na Island v září roku 2017. Mělo jít o zdolání jednoho z posledních chybějících kopců v projektu Climb the World. Přípravy jsme snad nepodcenili a tak jsme nakonec jen ve dvou,

Ben Nevis je s výškou 1344m.n.m. nejvyšším vrcholem jak Skotska, tak celého Spojeného království. Kopec není výjimečně náročný, avšak stále jde o celodenní trek s 15 kilometr a 1300m převýšení. Jde totiž o výstup de facto od moře. Standardní výstupová trasa,

Jen malý kousek od jednoho z nejnavštěvovanějších míst Irska, národního parku Killarney se tyčí k nebi nejvyšší vrchol tohoto ostrovního státu. Carrauntoohil není žádný obr a s 1039m.n.m. se řádí spíše do evropského podprůměru, avšak vše kompenzuje irskou divokostí. Na samotný

S výškou 694m.n.m  je Signal de Botrange nejvyšším vrcholem rovinaté Belgie. Nečekejte tak žádnou horu tyčící se vysoko nad okolní terén. Kopec leží v lehce zvlněné krajině na východě země asi 15km od německé hranice. Přes samotný kopec vede silnice a

Ománský Jebel Shams má dva vrcholy jeden s nejčastěji uváděnou výškou 2997 m.n.m a druhý s radarovou základnou a výškou 3009 m.n.m. Samozřejmě se pokusíme o oba vrcholy, avšak u toho radarového tomu moc šancí nedáváme. K Jebel Shamsu přijíždíme akorát

Snad každý, kdo navštíví Filipíny musel v Manile aspoň jednou přestupovat a většina na cestu do „víru velkoměsta“ nenašla při kratším přestupu odvahu. Zkusíme nahlédnou pod pokličku, zda má či nemá Manila co nabídnout. a) Určitě to chce nějakou přípravu. Některé manilské

Fansipan je s 3143m.n.m. nejvyšším vrcholem jak Vietnamu, tak celé Indočíny. Na hřeben tyčící se nad městem Sapa v severním Vietnamu navíc od roku 2016 vede nová lanovka, která se svými parametry zapsala i do Guinessovy knihy rekordů. Došlo tak

Kopec Gaizinkalns s výškou 311m.n.m leží asi 20km západně od města Madona a asi nejvíc zaujme tím, že se jedná o lyžařské středisko. U jednoho z vleku u chaty Gaizinš u dvou velkých jezer parkujeme a podél vleku začíná náš výstup.

Náročností jsou Pobaltské státy státy na tom dost podobně. Vždy se dá přijet až těsně pod kopec, vždy mají okolo 300m.n.m a vždy je to otázka přibližně 10 minut na kopec „vystoupit“. Suur Munamagi s 317m.n.m leží asi 50km od rusko-lotyšského

Když vyjdou květnové svátky doprostřed týdne, je optimální přibrat volno a na 5 dní vyrazit někam do přírody. Obvykle už je slušné počasí a tak se dá i v nižších horách ledacos podniknout. To se však nedalo říct o 8.květnu v

Pokračování… 3. den Jochl Hutte byla na jednu noc naším domovem, ráno jsme však museli přes zbytky sněhu zase zpět a tedy opět mokrá spousta věcí. Naštěstí i auto dost rychle suší a tak než jsme stihli dojet k masivu Sella

Kopeček Aukštojas je 24 km od Vilniusu. Je v podstatě uprostřed ničeho a kdybyste jej tam nejeli hledat, určitě byste samotný kopec přehlédli. To už se nedá říct o vrcholové rozhledně, která se tyčí 10m na terén a to je v

Nizozemsko je sice označováno za „nejnižší“ stát Evropy a jistě by brzy pocítilo stoupající hladinu moře, nejvyšší bod státu však zas tak nízký  není. Vaalserberg měří 322 m.n.m a vrchol kopce tvoří hraniční bod, trojmezí, mezi Nizozemskem, Belgií a Německem. Najít

Kneiff je s výškou 560m.n.m nejvyšším vrcholem Lucemburska. Najít jej však nemusí být nejsnazší 🙂 My se do Lucemburska dostali na jaře roku 2015 a vyrazili na sever země „zdolat“ tento kopec. Kneiff se nachází v Ardenách pouze pár stovek metrů

V 18 hodin místního času přistávám na dubajském letišti. Zajištěno nemám nic, jen svou 40litrovou krosnu na zádech s karimatkou i spacákem. Říkám si tedy, že uvidím jak to půjde a někde přespím. Po návštěvě Dubai Mall a po prvním pohledu

I takto to může vypadat 🙂 Pravdou je, že na lowcost cesty vyrážíme často. Stejně tak je pravda, že mnohdy jsem šli až za pomyslnou hranu, co by byla pro většinu lidí „normální“. Typickým příkladem může být spaní na sjezdovce v

Kopec Møllehøj je s nadmořskou výškou 171 m.n.m nejvyšší vrchol rovinatého Dánska. Nachází se uprostřed pastvin krav hned za vesnicí kousek od kravína 🙂 Doslova 🙂 Kopec se nachází jen malý kousek od vesnice Ejer, přesněji necelý kilometr na jihovýchod. Dnes je zde

Nejvyšším vrcholem Izraele je technicky Mt. Hermon (2222m.n.m) nacházející se na Golanských výšinách, které Izrael „okupuje“ již mnoho desetiletí. Na Hermonu je i lyžařský areál v rámci kterého se lze dostat asi nejvýše na území Izraele. Výš se člověk přes

Chorvatsko – běžná česká dovolenková destinace, ve které jsem byl do roku 2015 již několikrát. Lézt však po horách nebyl nikdy primární chorvatský program. Všechno je však jednou poprvé, jdeme tedy do hor. Pod Dinaru (1831m.n.m.) přijíždíme do vesnice Glaváš, odkud

Nejvyšší hora České Republiky v roce 2000 měřívala „jen“ 1602m.n.m. proč tedy na ni nevyrazit. Bydleli jsme na Tetřevích boudách a na Sněžku jsme to měli jen cca 10km, což je v 6 letech vlastně pohoda 🙂 Vybrali jsem cestu tedy

Na podzim roku 2015 se trochu na poslední chvíli našlo volno a tak byl čas ulovit nějakou zajímavou letenku. Vyhrála bulharská Sofie, avšak cesta samotná stojí za zmínku. Let z polských Katovic přes švédské Malmo do Sofie nezní jako přímá

Zase jeden z dílů našich podširáků, kdy po práci ve všední den vyrazíme místo do hospody někam do přírody na noc. Tentokrát jsme zvolili „Máchův kraj“ a v něm Braniborské jeskyně, ve kterých pod převisem zůstaneme na noc. Vyrážíme tedy lehce před

Základní otázka samotného zdolání Bosenského Magliče (2386 m.n.m) není ani až tolik o vlastním fyzickém výkonu, ale dost možná spíš o typu a výkonu dopravního prostředku. Dojet do sedla pod Maglič ve výšce 1650 m.n.m. není žádná legrace. Poprvé jsem sem

Stari most je asi největší dominantou bosenského Mostaru. Ročně jej navštíví tisíce lidí a to i přesto, že se jedná „jen“ o repliku původního mostu ze 16. století přes řeku Neretvu. Už když jsem byl v Mostaru poprvé, zaujal mě pózující

Dzjaržynskaja hara je s usměvnými 345m.n.m nejvyšším vrcholem Běloruska. Zdolat však tento vrchol není žádná legrace. Problém nastává hned při plánování cesty. Běloruská víza jsou velmi byrokratická a relativně drahá, tranzitní do Ruska lze sice využít, ale člověk se pak nesmí

Název tohoto 739 metrů vysokého kopce zní sice velikánsky, avšak samotný výstup se nese v poněkud jiném duchu… Když jsme se v dubnu 2017 rozhodli jej zdolat, autem jsme aspoň neparkovali na tom nejvyšším parkovišti, ze kterého by se „výstup“ snad

Vystoupit na Coma Pedrosu (2944m.n.m.) na konci dubna roku 2017 od začátku považujeme za odvážný nápad a víme, že bude rozhodovat aktuální stav sněhu. V nižších nadmořských výškách už je skoro léto, avšak severní svahy údolí, kterým bychom měli procházet budou

KARIMATKY – KLYMIT STATIC V A KLYMIT ULTRALITE V nabídce půjčovny máme dva skvělé druhy nafukovacích karimatek, které se svými tloušťkami okolo 6,5cm nabízí dokonalé pohodlí. Navíc jsou oba druhy velmi lehké (570g/431g) a skladné (velikost litrové láhve). Vylepšená verze KLYMIT Insulated

Pro výstup na Velký Koráb, který je s 2764m.n.m nejvyšším vrcholem jak Albánie tak Makedonie jsme si vybrali trasu z makedonské strany, zejména z toho důvodu, že jsme měli kladné informace k příjezdu co možná nejvýš. Autem se nám tedy po

Mutla Ridge (306m.n.m) je dle většiny zdrojů nejvyšším vrcholem Kuvajtu. V tomto pouštním státě se pak jedná o jednu z mála skalnatých struktur, kdy její soupeř (neidentifikovatelný bod v poušti) je sice „občas“ vyšší, ale to i dost možná podle

O našich pokuse o výstup jsem již před časem psal, ne že bychom na vrchol nevystoupili, ale ke vrcholovému kříži byla buď fronta nebo 20 metrů ledu. Naše myšlenka vystoupit nahoru a přespat, užít si vrchol bez lidí a ráno sestoupit

V květnu 2020 jsme ještě stále nemohli za hranice a tak jsme vyrazili znova do českých hor, tentokrát do Jizerek. Trvalo to 14 dní plánování a sešla se super parta, která s lehkými časovými obtížemi naskákala v pátek odpoledne do auta

Počasí vypadalo obstojně napříč Alpami, nechtělo se nám však vyrážet bůh ví kam a trávit hodiny na cestě navíc. Zvolili jsme tedy kompromis ve vzdálenosti, kvalitě a ceně a mířili do rakouského Schladmingu. Krásná cesta necelých 5 hodin z Prahy končí

Můj druhý výstup na Triglav proběhl v létě 2018. Má touha zdolat vrchol tak nebyla již tak obrovská jako poprvé, avšak proč by se člověk rád do hor nevracel. Lehce okolo 7 hodiny ráno již parkujeme u Aljževa domu v dolině

Nejvyšší vrchol Monaka není sice nejnižší z evropských států, tento prim drží Vatikán, ale určitě ten nejvtipnější. Bod se nachází na hranici s Francií vlastně jen tak náhodou na křižovatce jedné z úzkých uliček se stovkou schodů a silnicí, která

V Tatrách jsem byl jako malý pečený vařený, avšak za posledních pár let jsem tam zas tolikrát nebyl. Zatímco Gerlach byl zdolán již v roce 2004, Rysy, nejvyšší vrchol Polska, na mě v Tatrách teprve čekaly. Léto 2015 bylo napěchované kopci,

NP Isalo byl poslední čistě přírodní zastávkou na našem 18 denním putování po tomto ostrově. Závěrečné dny se nesly v duchu pobytu opět v civilizovanějších končinách (kde mají třeba i nemocnici, která bohužel byla na jednu malou nepříjemnost potřeba). Vodopád před

Zprávy ze samotného Vatikánu, kde přesně nachází nejvyšší „hora“ Vatikánu, se mnohdy liší. Jedni tvrdí, že je pod rádiovou věží, jiný zdroj uvádí sousední kopeček a další zase, že Vatican Hill už není, jelikož jeho vrchol musel být srovnán, aby

Myšlenka vyrazit na dva dny na lyže do Alp ve všední dny dopadá u nás na úrodnou půdu. Balíme tedy věci a na dva všední dny vyrážíme… Kam? To se rozhodne až za Salzburkem. I když bychom mohli být ve Schladmingu téměř

Kékes (také Kekesteto) je se 1014m.n.m. nejvyšším vrcholem Maďarska. Ano není se čemu divit, Maďarsko je rovinatá země a obdobné obtížnosti je i výstup na samotný vrchol, kde se tyčí i radiokomunikační věž. I z Budapešti se Kékes a park okolo

Jabal Toubkal není třeba extra představovat. Se svými 4167m.n.m. je nejvyšším vrcholem Vysokého Atlasu a celé severní Afriky až po Etiopii. Standardně se chodí na pohodu jako třídenní s přespáním na chatě, my se však rozhodli, že výstup bude sotva

Přestup v Bahrajnu při mém návratu z Kuvajtu mi náramně pasoval. Stát je tak akorát velký, aby jeho atmosféru člověk nasál i za pouhých 24 hodin. Navíc na mě samozřejmě čeká nejvyšší vrchol Bahrajnu Jabal ad Dukhan (134m.n.m), přezdívaný také

Když se řekne Jihoafrická republika, téměř každý si představí divoká zvířata, mistrovství světa ve fotbale a nebo fotogenickou Stolovou horu. A právě tu jsem se rozhodl zdolat pěšky a ne jako naprostá většina turistů lanovkou. Z Kapského města a čtvrti Woodstok

Národní park Isalo je asi nejvíc „horský“ park na Madagaskaru, kromě skalních hřebenů zde najdete i hluboká údolí s průzračnou vodou nebo rozlehlé náhorní pláně. Vybíráme dvoudenní vstup s noclehem v parku na jednom z kempovišť. Bohužel je nutné ve všech

Z pobřežní vesničky Salary nás čeká jen relativně krátký přejezd do již lehce turistického Ifaty. Cestou nás nemá čekat nic zázračného a tak jen obdivujeme dokonalé pláže, které jsou rozhodně lepší, čistší (chaluhy) a bez lidí oproti Ifaty. Mrzí nás

Z Morombe vyrážíme se zpožděním, některé totiž stále zlobí zažívání a tak na místním trhu doplňujeme „nezávadné“ potraviny jako banány a sháníme pečivo. Dnes nás čeká krátký asi 3 hodinový přejezd do vesničky Salary, kde již okusíme pohodu a nádech plážového

V Manje čekáme než kluci řidiči dají dokupy kola a ideálně i rezervu. Máme tak čas v rychlosti projít místní trh. Není ani 10 hodin a už je slyšet tradiční On y va (ve francouzštině Jedeme! 🙂 ) Samou radostí naskáčeme do

Zdolat vrchol K2 je snem a cílem každého horolezce. My tentokrát vyrazili na K2 v rakouském Tyrolsku - 3253m.n.m. vysoký, suťový a zasněžený kopec. Začali jsme standardním odjezdem ze Zličína v pátek odpoledne směrem na Plzeň. A i když původní plán byl

Vesničku Belo-sur-Mer plánujeme opustit brzo, čeká nás dlouhá a jistým způsobem neznámá cesta do městečka Manja, městečka, které stojí na křižovatce offroad cest jako jediné místo, kde na dvoudenním přejezdu přespat nebo doplnit zásoby. Plán byl jasný, odvážná kombinace mořských plodů

Z národního parku Tsingy se vracíme bez problémů a znovu zastavujeme u babobabů. Pak nás čeká odpočinkový večer v Morondavě a druhý den nás čeká start 3-4 denní offroad jízdy směrem na jih do Toiliary. Kvůli zkušenostem k nám do auta

1.Den: Do národního parku Tsingy de Bemaraha je to v podstatě celodenní offroad cesta. První část cesty do Belo sur Tsiribihina je písečná a s hned několika zastávkami. Jednou chameleon na cestě, jindy baobaby. Na jejím konci je trajekt, který

Po menším zádrhelu se zabouchnutými klíči v autě, pokračujeme o okýnko chudší dál v naší cestě na západní pobřeží tohoto 4. největšího ostrova na světě. Našim cílem je městečko Morondava a vedle ní vyrostlá „Alej baobabů“ neboli Babobab Avenue. Čeká nás

Na Grossglockner jsme se vydali znova po 5 letech a doufali, že se na "normálce" moc nezměnilo. Tehdy byl totiž výstup bezproblémový i na slabší viditelnost. Parta byla zkompletovaná raz dva, ale předpověď si řekla, že si s námi pohraje. Ještě

Proč vlastně vyrazit na Madagaskar? Tuto otázku jsme si již kdysi položili také. Pro někoho by mohly být důvodem endemické druhy, pro jiného obří baobaby a pro některé možná jen vykulený výraz lemura. My však vyrážíme na Madagaskar poznat jej jako jednu

Po prvním omrknutí v květnu jsme se rozhodli, že se na Grintovec vrátíme. Tentokrát na sklonku sezóny v 9 lidech a nocí zase na bivaku. Předpověď se již týden dopředu honila všelijak, ale šance na neděli byla. Se sobotním dešťem a

Opouštíme překvapivě mrazivé Prokleté hory i když je teprve září a přesouváme se do příjemnějšího prostředí. Míříme do Durmitoru, který je přeci jen o pár stovek metrů v průměru nižší a doliny již nejsou tolik zavřené. Po cestě zvládáme několik zastávek u

Dilema pro nás nastává až druhý den, kdy máme v hledáčku jak Zlou Kolatu (2534m.n.m), tak Maja Jezerce (2694m.n.m). Dlouhá cesta dolinou po zničené cestě se však našim autům nezamlouvá a představa zamrzlé severní stěny Maja Jezerce není také lákavá. Nakonec